Máš pocit, že jsi ztratil víru v sám sebe a nejsi si jistý svou hodnotou...?
Všechny zdravím po mém poněkud delším mlčení 🙂
... Přemýšlela jsem nad tématem, které by si zasloužilo to první místo. A všimla jsem si, že v posledních měsících jsem u mnoha lidí zaznamenala poněkud zvláštní smýšlení a pochybování o sobě samém. Ve většině ...
Když si představím, že přede mnou sedí člověk s takovýmto trápením, tak bych úplně ze všeho nejdřív ho (Tebe) požádala o jednu věc...
💡 Ať si představíš motýla. Motýl nikdy nevidí svá křídla a nemá ani tušení, jak je barevný a tak nádherný. A víš kolik existuje lidských motýlů, kteří jsou přesvědčeni , že postrádají krásu? Ale to není proto, že by žádnou neměli. To proto, že měli kolem sebe lidi, kteří tu krásu neviděli nebo ji vidět ani nechtěli...
💡 Jako další radu bych Ti řekla, abys nezapomínal na vděčnost. Protože ať máme v kterémkoliv okamžiku života pocit, že dál už to nezvládáme, třeba když ráno vstáváme a ani nevíme kam a proč vlastně, uvědom si prosím takovou jednu "maličkost" . Někdo jiný v tom stejném okamžiku se nadechuje už úplně naposledy... Někdo jiný by rád vstal, ale nemůže protože ochrnul. Nebo někdo jiný by rád znovu uviděl východ slunce, ale nemůže, protože oslepl. Tvá starost bude mít najednou úplně jiné světlo a začneš být vděčný za tento den a nepromarníš ho, protože Ti bude docházet, že ho MŮŽEŠ využít k odstranění těch starostí.
A tímto s pomaličku se dostávám k tomu, že člověk často začne mít o sobě nepravé smýšlení proto, že očekával od druhých ve vztahu nějaké chování a ono nepřicházelo. Jsou jistá očekávání, která bychom od druhého vůbec neměli mít. Zní to teď možná divně, ale později, až si to přečteš do konce,určitě pochopíš 😊
💡 Všechny vztahy, které jsi měl, momentálně máš a ještě mít budeš, mají jednu věc společnou. Tebe. A láska je náboj. Elektřina. A aby mohla fungovat a její energie obíhat, musí se uzavřít kruh. Laicky řečeno, když Ti někdo lásku nevrací a ty tam stále stojíš, problém pak už není v něm, protže on ji dostává, ale v Tobě. On nic nepotřebuje měnit, jemu láska nechybí. On jí má spoustu – ale pro sebe. Tam, kde sršíme láskou, ale žádná se nám nevrací, je hned patrné, že kruh není uzavřen. To rozpojení není ale u něj, je u Tebe. To Ty jsi zapomněli na lásku pro sebe. Proto neočekávej, že Ti druzí dají lásku, kterou nedáváš sám sobě.
💡 Všichni lidé se časem mění podle svých potřeb, které cítí, které je potkávají a podle zkušeností, ke kterým na své cestě dospěli. Pamatuj si, že každý z nás denodenně svádí uvnitř sebe bitvu, která nemusí být zvenčí patrná a přitom nás nekompromisně ovlivňuje. Proto nesuď nikoho za to, jak se mění (díky tomu s čím se potýká) . Respektuj druhé, bez ohledu na to, kým momentálně jsou nebo kým se právě stávají, nejen tehdy, když splňují Tvoje standardy nebo dlouhodobé ideály.
💡 Ber nedokonalost druhých s nadhledem. Od té chvíle už Tě nikdy nezklamou. Kdykoliv se snažíš člověka tlačit k perfekcionismu, buduješ jen zbytečné zklamání na obou stranách. Protože žádný člověk není bezchybný. Posedlost dokonalostí, následná úzkost a deprese, že se to nedaří.. To všechno jsou důsledky hloupého nepřipouštění chyb. Dovol druhým, ať je dělají a učí se z nich.
💡 Morálka nebo etika znamenají něco jiného pro každého člověka. Záleží na jeho výchově, konkrétním prostředí ve kterém se nachází a rozvíjí, na momentální úrovni zkušeností a na jeho přesvědčení. Třeba v Asii je pes pro mnohé pochoutkou a nikdo se tam u toho necítí nijak špatně. Naproti tomu Asiaté se nám smějí, že se se psy mazlíme, oblékáme ho, venčíme a dáváme mu jména. Pro jiného je "normální" dát slib, který potom nedodrží, aniž by se pak cítil špatně.
Tvým cílem by tedy mělo být udržovat si takové okolí, které ladí s Tvými hodnotami.
💡 Ani nejlepší přátelé nemohou slouhlasit vždycky se vším, co děláš nebo říkáš. Jsou to prostě jiní lidé s jiným názorem i životním směrem. Víš, jak nudný by byl tento svět, kdyby všichni měli stejný vkus? Stejný styl oblékání, stejné auto, stejná architektura domu, stejný styl života.... Náš svět je právě tak krásný díky té nekonečné rozmanitosti pohledů, postojů, názorů a nápadů.
Takže mít proti sobě oponenta není trest, je to dar. Ta zpětná vazba kterou dostáváš, poskytuje druhý pohled a vnitřní upřesnění směru Tvé cesty.
💡 Každý z nás má jinou citlivost na intuici. Druhý nemusí správně navnímat,co cítíš a neřekneš. A ikdyž to navnímá dobře, není možné, aby Ti vždycky naplno porozuměl.
Pamatuj, že Tvá cesta a sen nemusí dávat nikomu jinému smysl. Hlavně že dává smysl Tobě. A naopak cesta a sen někoho jiného nemusí připadat správný Tobě. Je to totiž jeho sen. S postupem času a věku nám začne docházet, že je úplně v pořádku žít život, kterému druzí neporozumí, protože je to náš život, ne jejich.
Takže nemarni čas s těmi, kteří chtějí žít a jít jinou cestou. Nenuť je jít tou naší, tím z nich uděláme opravdu nešťastné jedince. Hledej k sobě toho, kdo bude v úplné pohodě s našimi sny, touhami a prioritami. Neboj se, on tam venku opravdu existuje.
💡 Přátelé a rodina "by se měli" pokusit Ti pomoci, kdykoli to budeš potřebovat. Ale nepočítej, že automaticky budou na svých zádech nosit Tvoje problémy. Od toho máš svoje záda 😉 Úplně všichni běžíme takzvaný překážkový běh a každý máme co dělat s vlastními překážkami. Můžeš běžce vedle sebe slovně podpořit nebo jej inspirovat, ale nemůžeš ten běh odběhnout za něj a přeskočit ty překážky za něj. Ono by to pro něj ani nebylo dobré. Každá překážka je učitelem a je potřeba, aby ji v konečném důsledku zdolal každý sám. když to člověk dokáže, získá sebedůvěru. Příště podporu nejen že nemusí potřebovat, ale dokonce ji sám může vrátit jinému...
... A co říct nakonec? Snad jedno přání mám ❤️
Přála bych každému člověku na této Zemi, aby znal krásu svých motýlích křídel a aby už nikdy nepochyboval o své vlastní hodnotě..
Těším se na Tebe přístě,
S láskou
Verunka ❤️
