Tvořit automaticky bez dlouhého analyzování
"V mém životě je několik zvláštních událostí. V dětství jsem několikrát zažil klinickou smrt," zní v odpovědi od Vladimíra Kiseljova. Neplánované a nikým neorganizované setkání s výtvarníkem Vladimírem Kiseljovem a propojení mnoha dalších témat, otázek a odpovědí, ...
Setkali jsme se ve Vrtbovské zahradě v Praze. Prohodili jsme pár vět a hned jsme zapínali kameru, abychom autenticky sdíleli své příběhy. K setkání s Vladimírem Kiseljovem nás pár větami propojili přátelé z ČVUT v Praze. Den předtím jsme totiž točili na ČVUT rozhovory, které budeme postupně zveřejňovat. Shodou okolností jsme ten den natáčeli jiný rozhovor nedaleko Malostranského náměstí. Zahradu jsem neznal, takže jsme to měli k natáčení nakonec jen několik kroků. V místnosti pozitivní energie, krásné barvy a tvary, které přitahují mnoho fajn lidí z různých sfér i koutů světa, tak jsme po natáčení spontánně domluvili poskládali hned další rozhovory.
Při přípravě rozhovorů na Inovaci Republiky dostávám různé spontánní tipy na rozhovory, které nechávám plynout. Píší nám diváci, hosté a přátelé své tipy, tak většinou hned napíši nebo zavolám. Vše pak kolikrát plyne hodně rychle. Často tvořím s pocitem, že si není potřeba nic dále ověřovat. Když věci přichází, tak je necháme skládat, zrát nebo na nich dále myšlenkově pracuji. Samozřejmě při přípravě výjezdů jsem aktivní, když přijde nějaká myšlenka, tak ji zkouším hned zachytit a úkol realizovat. Tímto plynutím připravuji další obsah. Dnes s velkou pravděpodobností vyjíždíme směrem do Jižních Čech, pak zřejmě přes Vysočinu do Brna na rozhovor s profesorem Vojtěchem Thonem a následně zpět, ale nic není pevně dáno ještě se všechno může změnit. Případně napište, kde se máme zastavit. Pokusíme se propojit.
Rozhovor o životě, tvořivosti a spolupráci
"V mém životě je několik zvláštních událostí. V dětství jsem několikrát zažil klinickou smrt. Mám mimotělní zkušenosti, když jsem byl utopený, viděl jsem své tělo shora a podobně. Stalo se u mě několik věcí, které možná toto vnímání spustilo. Myslím si, že je dobře, že umím tvořit, nějak komunikovat a prožitek nějak transformovat, protože jsou věci mezi nebem a zemí, na které lidská mysl nestačí. Lidské poznání, že se to musí nějak vstřebat a transformovat, z toho pak umět tvořit, aby se s tím člověk vyrovnal. Myslím, že jsem radostný, veselý a vtipný člověk, ale mám za sebou různé věci, které z toho nejsou poznat, ale zažil jsem je. Klinická smrt je zvláštni věc," hovoří v rozhovoru o prožitku klinické smrti Vladimír Kiseljov.
"Lidé si musí uvědomit, jak moc to co tvoří, je pro ně důležité. Není to samozřejmost. Není to tak, že nám svět vše přinese na podnose a budeme neustále v blahobytu, protože si musíme zajistit něco základního, což je přežití - jídlo, topení, bydlení a pak můžeme tvořit. Zároveň možná nepotřebujeme až takový luxus jako jsme měli, ale potřebujeme mít vnitřní naplnění a smysl toho, co děláme, aby to dávalo smysl," říká v rozhovoru Vladimír Kiseljov, který je autorem knih, obrazů, projekcí a dalších tvůrčích projektů u nás i v zahraničí.
Rozhovor s Vladimírem Kiseljovem premiéra 22. srpna
"V dětství jsem hodně četl místo toho, abych si hrál s dětmi venku. Stále jsem něco četl a studoval. Teď jsem naopak více s lidmi. Nastudoval jsem hodně věcí mytologii, symboliku, různou literaturu, dějiny hudby, dějiny umění a další. Z toho podvědomí, do kterého se mi to otisklo, tak teď tvořím bez toho, aniž bych nad tím dlouho přemýšlel, bez toho abych to dlouhou nějak kombinoval. Když nastudujete nějaké dějiny nebo nějaké řemeslo, tak pak můžete tvořit automaticky bez toho aniž byste analyzovali, co teď přesně a proč děláte. Teď už to maluje samo. Naštěstí, ale přitom se stále učím další věci a více to spojovat. Třeba videomapping, co jsme dělali v loňském roce s Odrou Martincem a Filipem Obdržálkem, který dělá třeba Signal festival. Dělali jsem v Hořicích na Věži samostatnosti videomapping s hudbou. Maloval jsem obraz, který se promítal nad ten videomapping, takže část projekce byla připravená a část vznikala přímo na místě, což byla taková novinka." říká v rozhovoru o procesu plynutí a tvorbě projektu Vladimír Kiseljov.
Mystéria vepsaná ve tvářích
Vladimír Kiseljov je český interdisciplinární tvůrce v oborech malby a nástěnné malby, performance, scénograf, režisér. Vytvořil a pojmenoval vlastní komplexní výtvarný směr zvaný SYNESTETISMUS, ve kterém tvoří. Obrazy Vladimíra Kiseljova vyjadřují jeho komplexní synestetické vnímání světa - autor vnímá hudbu a všechny vjemy barevně a svými obrazy tedy vzácně propojuje všechny smysly diváka - barvy, filosofický význam, hudbu, pohyb, prostor a čas. Jeho tvorba je každodenně velmi hluboce promýšlená a prožitá autentická přímá vnitřní cesta, přetvořená do uměleckého díla, které je silné a vyzařuje pozitivní energii - a jeho vhled do mechanizmů světa. Je také autorem duchovních výkladů a koncepcí oper – především Richarda Wagnera, Nikolaje Rimského-Korsakova a Leoše Janáčka a dalších. Inscenoval kompletní Slavnostní zasvěcovací mystérium Richarda Wagnera „Parsifal“ jako pohybové divadlo na nahrávku s videoprojekcemi v brněnské Redut.
Více o Vladimírovi jeho tvorbě, obrazech a knihách zde: www.vladimirkiseljov.com
